„Hlavní výhodou ProTrader výzvy je v tom, že není kam spěchat,“ říká nová Fintokei Star z Polska

Opět se jmenuje Kamil, opět je z Polska, opět je otec od rodiny. Přísaháme ale, že jde o jiného člověka! Ostatně 10 let zkušeností a jeho přístup k full-time tradingu to dosvědčují. Kamil z dnešního rozhovoru totiž full-time trading spíše nedoporučuje a traderům, co se o něj pokouší, vzkazuje jedno: “Važte si toho, že máte stabilní příjem!”

Uznáváme, že to se často v tradingových kruzích neslyší. Jenže svérázné jsou i některé další Kamilovy názory. O jaké jde, se dočteš níže.

Když úplně prvním obchodem vyděláš dvojnásobek vkladu

Ahoj Kamile, díky, žes přijal pozvání na rozhovor. Musím říct, že pro čtenáře půjde možná trochu o deja-vú moment, protože předchozí rozhovor Fintokei Stars byl také s traderem, jehož křestní bylo Kamil a shodou okolností byl také z Polska. Můžeš nám teda o sobě říct něco, co by tě od předchozího Kamila odlišilo? (smích)

Ahoj, díky za pozvání. No, je mi 34 let, tradingu se věnuju od roku 2011. Za tu dobu jsem se do toho skutečně obul a dokonce vyhrál pár menších tradingových soutěží. Mám kolem sebe menší komunitu traderů, se kterými sdílím své postřehy a v šuplíku mám rozepsanou i jednu tradingovou knížku. No a když neobchoduji, tak se věnuji také své rodině. Mám 4letého syna a roční dcerku.

Bezva, takže otec od dvou dětí, přesně jako náš předchozí Kamil. Já přísahám čtenářům, že se jedná opravdu jen o shodu (smích). Ale žerty stranou – říkáš, že vedeš menší tradingovou komunitu a napsals knihu. To vypadá, že se tradingu věnuješ skoro na profesionální úrovni. Je to tak?

Je to skutečně tak. Tradingu se věnuju full-time, což ale pořád znamená, že mám více času na rodinu, než kdybych chodil do standardní práce od devíti do pěti. Každopádně nebylo vůbec jednoduché dostat se tam, kde jsem.

Tvou cestu určitě probereme. Pojďme ale nejdřív na její začátek. Co bylo prvotním impulzem pro to říct si „Jo, zkusím trading“? Byla to nespokojenost s prací, touha po vedlejším příjmu nebo třeba touha po svobodě?

Myslím, že se to nedá všechno přisoudit nějakému jednomu velkému momentu, který by mě na trading nasměroval. Spíš jsem prostě jednoho dne narazil na reklamu nějakého brokera, která slibovala možnost vydělat 500 dolarů za 2 minuty. Klikl jsem na to čistě ze zvědavosti, ale taky trochu kvůli tomu, že jsem ty peníze potřeboval (smích). No a víš, jak to dál chodí – otevřel jsem si účet, poslal na něj peníze a začal obchodovat.

Wow, tak tomu říkám fungující reklama! Jak to pokračovalo? Tos šel přímo na reálný účet, bez dema?

Jo. Skutečně tam nebyl žádný mezičas mezi prvotním zapůsobením reklamy a prvním obchodem. Prostě jsem si hned založil reálný účet u brokera, poslal jsem na něj 500 dolarů a začal. Možná je to i tím, že jsem to vždycky s počítačema a programama obecně uměl, takže mi to nepřišlo nějak zvlášť složité. Na tu návnadu jsem skočil prostě jak ryba (smích).

Ty musíš být vlhkým snem marketingového oddělení každého brokera (smích). Pamatuješ si svůj úplně první obchod? 

Jasně, já si myslím, že to si pamatuje každý obchodník a pokud ne, tak kecá. Můj byl na ropě, ostatně na tu lákala právě ta reklama, na kterou jsem kliknul. A skutečně se mi povedlo vydělat 500 dolarů během 2 minut. Šel jsem totiž do trhu těsně předtím, než se zveřejnil důležitý fundament. 

Jenže vzápětí se objevila obrovská red flag. Když jsem zkoušel tu pozici uzavřít a zisk shrábnout, tak to nešlo. Zkoušel jsem na to furt klikat a pozice šla uzavřít až v momentě, kdy se dostala do ztráty. Okamžitě jsem teda vybral zbytek svého vkladu a začal se o trading trochu víc zajímat.

Tomu říkám poměrně netradiční první obchod. To se ti povedlo zdvojnásobit účet u prvního obchodu? A hned o to příjít?

Přesně tak. Mohl jsem mít 1000 dolarů, ale kvůli brokerovi jsem se tou pozicí nakonec dostal do 100 dolarové ztráty. Vybral jsem teda zbývajících 400 dolarů a šel od něj pryč. Každopádně ten obchod byl čistá náhoda, nic plánovaného.

Trading a inspirace

Pomáhal ti nebo inspiroval tě v začátcích někdo? 

Určitě, pár takových lidí bylo a je. Jednoho z nich zmiňuju často, ale už se tak moc nevídáme, tak nevím, jak na tom dneska je. Jmenuje se Dawid a v polských tradingových kruzích je celkem známý jeho blog spekulant.com.pl. Učil jsem se ale také například od pána jménem Steve Mauro, který mi pomohl s koncepty, které dneska pod názvem ICT fascinují tolik traderů. 

Kolem ICT (Inner Circle Trader – Michael J. Huddleston) se utvořil skoro až kult následovníků, nepřijde ti?

To máš pravdu. Přitom většina těch technik, které učí, ani nejsou vyloženě jeho a jsou mnohem starší. Ten chlápek má prostě jen velký dosah. Každopádně to neznamená, že to nějak odsuzuju. Sám znám několik traderů, kterým ICT fakt funguje. Osobně si ale myslím, že jejich úspěch nepramení až tak ze samotné metodologie, jako spíš z toho, jak ta metodologie vytvarovala jejich tradingový mindset.

K úspěchu v tradingu vede strašně moc cest. Existuje spousta dobrých strategií, ale všechno nakonec stojí a padá na tom, jak dobrou máš disciplínu a risk management. Když se nenaučíš ovládat sám sebe, tak ti ani sebelepší strategie nepomůže.

Kamil

Trader

Jak se v tomto ohledu vzděláváš? Čteš knížky nebo spíš posloucháš podcasty a sleduješ videa?

Trader Tom, Al Brooks, PAX Trader na jedné straně a Stedlmayer nebo Dalton na druhé. Asi se to odvíjí od toho, který instrument chci obchodovat, jaký styl mi sedí, atd.

Každý to má jinak a podle toho se zařídí. A určitě se to také mění v závislosti na čase. Když jsem začínal, tak podcasty o tradingu neexistovaly a YouTubeři také moc ne. 

Obecně mám hodně rád knížky a když jsem dosáhl na svůj první payout s Fintokei, objednal jsem si jich asi dvacet (smích).

Říkáš, že mindset je stejně tak důležitý jako učení se tradingovým technikám. Můžeš tuhletu svou myšlenku trochu rozvést?

Kdysi jsem na nějakém svém webináři prohlásil, že tradingová psychologie není důležitá. Že buď máš strategii, nebo nemáš – tím to hasne. Pokud ji máš, tak ji do puntíku sleduješ a když ji nemáš, tak ji nesleduješ. Celkem přísný, co? (smích) Jenže od té doby jsem ušel podstatný kus cesty a život mi naházel do cesty hned několik překážek, aby mi ukázal, jak moc jsem se pletl. Díky tomu jsem dokonce začal psychologii víc studovat, abych prostě porozuměl mechanismům, které ovlivňují naše rozhodování a pochopil chyby, které u toho často děláme.

Dnes věřím tomu, že úspěch v tradingu stojí z 80 % na psychologii. Ale jedná se o tak širokou tematiku, že by to vydalo na další obsáhlejší rozhovor. Takže za sebe jen doporučím knížku, která je v tomto ohledu skutečně top – The mental game of trading od Jareda Tendlera.

Stěžejní moment v kariéře aneb proč si dvakrát rozmyslet full-time trading

Označil bys tento obrat v myšlení za stežejní moment své tradingové kariéry? Nebo šlo ještě o něco jiného?

Takových momentů bylo víc. Za zmínku stojí například to, když se mi povedlo na účtě s menším vkladem udělat 1200% zisk, po kterém jsem se rozhodl odejít ze zaměstnání. Jenže pak jsem se dostal do situace, kdy se veškeré mé příjmy odvíjely od obchodování. A v ten moment jsem narazil na zeď.

Každý si myslí, že trhy vám dají svobodu a jako jasně, je to pravda, můžou vám ji dát. Jenže v mém případě to tak bylo, jen dokud jsem stále měl pravidelný příjem z práce. Jakmile jsem z práce odešel, abych se věnoval tradingu, stal jsem se spíš otrokem trhů. Veškeré mé živobytí záviselo na tom, co se bude dít na trzích. Takže jsem ve výsledku trávil hodiny a hodiny zíráním do grafů a takhle to pokračovalo měsíce. Točil jsem se v kruhu. Proto jsem se rozhodl nastoupit do nové práce, kde jsem měl celkem hezký peníze a 2 roky jsem si dělal finanční polštář. Pak jsem se teprve v roce 2019 vrátil k full-time tradingu a nemusel jsem se tak moc strachovat o své výsledky.

Teď už je to 6 let, co obchoduju full-time.

To muselo mít obrovský dopad na tvou psychiku i na to, jak jsi přistupoval k tradingu, nemám pravdu? A co jsi udělal jinak od toho roku 2019?

Máš naprostou pravdu, dopad to na mě mělo šílený. Svým způsobem to ale byla neocenitelná lekce pokory. Získal jsem díky tomu zcela novou perspektivu. Už jsem se necítil jako král trhů, ale naopak jako myš, která se snaží vzít si pár drobečků, kdykoliv spadnou ze stolu (smích). 

Dřív jsem se prostě snažil jít po těch největších ziscích, ale pak mi došlo, že to znamená také nejvyšší riziko. Moje představa, že se co nevidět stanu milionářem, by dřív nebo později narazila. Takže jsem slevil ze svých nároků a začal se na to dívat trochu racionálněji.

To samozřejmě neznamená, že se mi od té doby pořád jen daří. Je úplně normální, že po ziskových měsících přijde klidně i několik neziskových. Být full-time obchodníkem je každodenní výzva, ke které patří stres a neustálé strachování se z budoucnosti.

Dokázal bys z této své zkušenosti vykřesat nějakou radu obchodníkům, kteří usilují o obchodování na plný úvazek?

Pokud jste zaměstnaní, važte si toho a buďte rádi za jakoukoliv příležitost, kterou vám trh nabídne.

Kamilův tradingový styl

Pojďme se teď pobavit o tvém obchodním stylu. Jak bys jej popsal?

Jsem intradenní obchodník. Snažím se otevírat a zavírat pozice během stejné tradingové seance, tím předcházím nečekaným rizikům. Plynoucí čas totiž vnímám jako riziko. Pokud nejsi swing trader, tak čím déle zůstáváš v pozici, tím větší míře rizika se vystavuješ. Jasně, pokud se trh pohybuje tvým směrem, tak je to pohodička – počkáš si na zisk a v nejhorším případě vystoupíš na break-even. Jenže když vstoupíš a cena začne konsolidovat kolem hladiny, na které jsi vstoupil, to není zrovna příjemná situace.

Své obchody se snažím načasovat tak, aby mi nabízely rychlou validaci. To znamená v podstatě to, že když vstoupím do obchodu, chci, abych byl buť okamžitě utvrzen o tom, že mám pozici stopnout, nebo o tom, že se cena pohne mým směrem. V tom případě pak nastavuju stop-loss na break even.

Každopádně nejsem swing trader, i když občas si podržím pozici pár dní. Ale určitě nejsem scalper – scalping nemám rád. Je to pro mě vyčerpávající disciplína a myslím si, že není ani z dlouhodobého hlediska udržitelná.

Chápu, scalpeři jsou prostě stavění jinak (smích). A co risk-management, jak k němu u intraday obchodování přistupuješ? Protože, co si budem, obchodování je hlavně o zvládání ztrát. To platí u prop tradingu dvojnásob.

To máš naprostou pravdu. Když jde o rizika, jsem na sebe celkem přísný. Snažím se svůj denní limit ztrát udržet pod 10 % toho, co si můžu dovolit ztratit. Takže například, když je můj maximální daily loss limit na prop tradingovém účtu 5 %, snažím se zůstat pod 0,5 %.

Co se týče RRR, tak ten flexibilně upravuju podle situace. Někdy je to 1:2, jindy 1:3 a občas klidně 1:10. Ale určitě věřím v pozitivní RRR. Nedokážu si představit, že bych riskoval 500 dolarů kvůli dvěma stovkám. Je to totiž přesně, jak říkáš – trading je hlavně o řízení rizik. I kdyby se ti nějakým zázrakem povedlo přijít na strategii s 90% úspěšností, těch 10 % ztrát tě bez zvládnutého risk managementu pořád může vyšplouchnout.

Máš nějaký oblíbený instrument, kterému se výhradně věnuješ, nebo je toho víc?

Nejradši obchoduju akciové indexy. Občas mě ale láká zkusit znovu Forex. Jenže jde o to, že u indexů už to mám prostě zmáknuté. Mám zhruba představu, jak se ten trh bude chovat a po jakých patternech se dívat. Takže jediné, co nesmím pokazit, je disciplína – prostě nepolevit a snažit se pořád zlepšovat.

Jinak konkrétně jde o indexy NASDAQ a DAX. Ty obhoduju hlavně kvůli vysoké volatilitě.

O Fintokei, futures prop firmách a výhodě ProTrader výzvy

Říkáš, že obchoduješ už přes 10 let z toho 6 let full-time. Hádám, že celou tu dobu asi nešlo jenom o prop trading, že?

Je to tak. Léta jsem obchodovat s vlastními penězi na účtech u brokerů. Jenže to se změnilo v posledních 2 letech, kdy mi došlo, že to už moc nedává smysl.

Prop trading má totiž oproti standardnímu tradingu 2 hlavní výhody:

1. Nemusíš své vlastní peníze svěřovat brokerovi.
2. Není zde žádný reálný finanční risk – riskuješ pouze vklad.

Pokud navíc umíš obchodovat, tak je riziko v podstatě nulové. Protože to feečko, které zaplatíš (a které dělá v podstatě něco kolem půl procenta celkového kapitálu, o který se ucházíš), se ti vrátí v případě, že dosáhneš na první payout.

Jediné, čeho lituju, že jsem neobjevil prop trading před 10 lety, kdy jsem dosahoval fakt extrémně pozitivních výsledků (smích). Jenže to mi bylo 25 let, neměl jsem žádnou velkou zodpovědnost, mohl jsem si riskovat, jak se mi zachtělo. To si teď jako otec od rodiny dovolit nemůžu.

Jak ses vlastně o Fintokei dozvěděl a co tě motivovalo k tomu, zkusit challenge?

Před Fintokei jsem zkoušel futures prop firmu, která dovolovala maximální loss limit 3 %. Když jsem si to pak porovnal s Fintokei, nebylo o čem přemýšlet. Fintokei bylo mnohem vlídnější. Jasně, ProTrader má 2 evaluační fáze, ale maximální loss limit je 10 %.

Další velký rozdíl byl v payoutech. U té futures firmy jste si totiž mohli svůj zisk vybrat celý, jenže pak jste přišli o účet. Mohli jste si vybrat jen polovinu, ale ta druhá polovina vám zbyla k obchodování. Ve Fintokei se o zisk sice dělím s firmou, jenže po výběru se můj účet zresetuje. To znamená, že začínám opět s tím původním zůstatkem na účtu a opět mám 10% maximální loss limit. A to je velká výhoda.

Té futures prop firmě na druhou stranu vděčím za to, že díky jejím přísným podmínkám se mi povedlo splnit 100k USD ProTrader challenge u Fintokei hned napoprvé.

A jak se ti dařilo s payoutama? Jaké bylo tvé první velké „vítězství“ u Fintokei? 

Víš co? Já odpovím trochu nezvykle. Nemyslím si, že bychom měli oslavovat velké payouty. Ty jsou pro ty nejlepší z traderů. Jenže než se člověk stane tím nejlepším, tak to prostě trvá.

Pokud tedy tento rozhovor čtou nějací začínající obchodníci, rád bych jim vzkázal, ať se spíš soustředí na splnění challenge a získání klidně i menšího payoutu. Nemusí hned s tím prvním trhnout bank.

Kamil

Trader

Důvod je prostý – s prvním payoutem totiž Fintokei vrací feečko za challenge. A pokud se dostanete až sem, spadne z vás obrovský kámen. Najednou jste totiž na break-even a nemáte v tom žádné své peníze. To vám dovolí chovat se trochu odvážněji a zkoušet riskantnější obchody a pokud se to celé nepovede a o účet přijdete, můžete si za ty vrácené peníze z poplatku ihned koupit další challenge. 

To je zajímavý přístup, jenže jak znám naše tradery, budou chtít slyšet částku (smích).

No dobrá, můj nejvyšší payout byl asi kolem 3200 dolarů. Takže v porovnání s ostatními top payoutery asi nic moc. Jenže o to mi v tradingu nejde. Já cílím na konzistenci a na možnost ty úspěchy opakovat pořád dokola. Ne jen vybrat jeden obrovský payout díky náhodě a pak spálit dalších X účtů.

Pro mě je jakýkoliv payout důvod pro oslavu. Než jsem se dostal k prvnímu payoutu u Fintokei, trvalo mi to přibližně 3 měsíce. Jenže o to jde, nikdy jsem se to nesnažil uspěchat. Osobně moc nechápu obchodníky, kteří tvrdí, že evaluaci splnili v rámci několika málo dní. To mi přijde jako hazard, který nemůže být z dlouhodobého hlediska úspěšný.

Kamile, ještě než se podíváme na analýzu jednoho tvého obchodu, je nějaká rada, kterou bys traderům, co se snaží splnit Fintokei challenge, dal?

Já asi navážu na tu důležitost neuspěchaných obchodů. Spousta traderů, kteří s prop tradingem dnes začíná, si neuvědomuje, jaký luxus je to, že většina tradingových challenge dneska nemá maximální časový limit nutný ke splnění. Když jsem s propem začínal, bylo naprosto běžné, že první fáze evaluace byla na třicet dní, druhá na šedesát. Ty časy jsou naštěstí dávno pryč a obchodníci teď mají super příležitost si na ten úspěch počkat. Pokud teda do propu vstupujete s nějakýma základníma znalostma o obchodování, prostě si počkejte na fakt hezké obchody, udržujte si riziko a úspěch se dostaví. Není kam spěchat.

Analýza Kamilova obchodu

Tak jo, Kamile, ukážeš nám nějaký ze svých obchodů, na který jsi pyšný?

Jasně, první je potřeba vysvětlit, jak k tradingu přistupuju. Orientuju se spíš na technickou analýzu, fundamentu moc nevěřím. Podle mě jsou fundamenty zkreslovány médii, které o nich píšou určitým způsobem, který pak ovlivňuje trhy jinak, než by se mohlo zdát.

Držím se klíčových indikátorů jako jsou Bollinger Bands (D1, W1, Mn intervaly) a klouzavých průměrů, ty mám na všech časových rámcích. U evropských indexů používám EMA32 HL/2 a EMA89 HL/2 a u amerických přidám SMA200. 

Co je pro můj přístup nejdůležitější, je tzv. Initial Balance Level – tedy prvních pět minut po otevření mé seance(IBM5) a prvních pět minut po otevření US seance (IBM5US), nebo první hodina (IB) po otevření US nebo EU trhu. Pokud například během IBM5 uvidím bullish strukturu, nepůjdu short, ať se děje cokoliv. Jde o to, obchodovat podle struktury, nikoliv proti ní.

Důležitou roli hrajou také gapy. Ty rozděluju na 3 typy:

• Major gapy se otevírají nad/pod úrovní předchozí seance. Obchoduju ve směru těchto gapů.
• Víkendové gapy – pokud se cena po víkendu otevře s jasným gapem, jedná se často o support, nebo rezistenci.
• Gapy, které se objeví uprostřed týdne a jsou v rozsahu předchozí seance zcela ignoruju.

Takže tolik k mému uvažování, teď se pojďme podívat na nedávný příklad.

V tomto případě jsem šel do shortu na základě IBM5, který ukázal medvědí strukturu. Cíl? Weekend gap po volebním víkendu v Německu. Stop-lossy pro shorty jsem dával nad IBM5, u longů jsem se snažil rychleji zajistit zisk. IBM5 mi pomáhá určit vstupní signál a vyhodnotit riziko.

V této konkrétní seanci jsem dosáhl výnosu přes 3 %, přičemž na začátku jsem riskoval jen 0,5 % kapitálu. S každým dalším obchodem jsem riskoval jen už vydělané peníze. Tohle nejsou náhodné úrovně – jednoduché strategie fungují nejlépe. Testoval jsem i pokročilé nástroje, ale vždycky se vrátím k základům. Čím jednodušší pravidla, tím snazší disciplína a objektivita.

Ostatně, já to říkám pořád – trh je ve své podstatě jednoduchý, to my jsme ti, kteří to zbytečně komplikují (smích).